Roman Urban -Tosogu.Cz

Terminology-Výkladový slovník

V této sekci se pokusím vysvětlit význam vybraných termínů týkajících se mečových součástek z řemeslně a historické perspektivy.

In this secton, I will try to explain meanig of selected terms related to Japanese sword mountings in craft and history perspective.

Časoprostor vznikuThe Time-Space of origin – Termín užívaný mistrem restaurátorem historických zbraní a předmětů Jiřím Matouškem. Význam termínu spočívá v tom, že k historickému předmětu se přistupovat výhradně ve vztahu k časoprostoru jeho vzniku. A to nejen při restaurátorských pracích, ale i z pozice hodnocení jejích kvalit. Tudíž restaurátor musí ovládat dobové techniky, minimálně na stejné úrovni jako člověk, který daný předmět ve své době vyrobil. Je přísně zapovězené použít jakékoliv moderní zkratky v podobě elektrických strojů a moderních chemických přípravků a postupů neexistujících v době vzniku předmětu. V jeho, (Ale i mém.) oboru je to například absolutně nevhodné použití černících přípravků typu Brunigal na hlavně palných zbraní z 18.st. stejně tak pro patinaci cub. Galvanické černění a podobné moderní technologie můžou historický artefakt nenávratně poškodit, zničit, a v nejlepším případě změnit jeho charakter. ENGLISH VERSION


Katachi-boriKatači-bori – 容 彫 – je ve spojení s menuki výraz, který určuje, že obvodová stěny menuki definují kontury plastického objektu. Můžeme tedy říci např. menuki ve formě rostliny, nebo koně. Zaznamenal jsem i nesprávný výklad, že se jedná o motivy oblého tvaru, například ovoce, které je jako by rozříznuté v polovině a tím nabývá realistické 3D kontury. ENGLISH VERSION

Mečové ozdobySword ornaments – v češtině často používaný nesprávný termín. Jedná se vždy o mečové součástky, kování. Ozdobný charakter přijaly tyto části mečových souprav až s postupem doby. Na konec  období Edo a začátku období Mejdži byly celé meče spíše ozdobami v rukou ne-samurajské třídy. Ale z principu mečové kování, i když je zdobné je funkčním elementem soupravy. Nejedná se o ozdobu. ENGLISH VERSION

Patina –  Sabi – 寂 – je termín příliš obsáhlý, než aby bylo možné jej jakkoliv přiblížit v krátkosti. Proto bude tento bod obsáhlejší.  Co je vlastně patina? Je to reakce povrchu materiálů, v našem případě kovů, na teplotu a chemické prvky obsaženými ve vzduchu, vodě, lidském potu a podobně.  Každý kov reaguje s těmito chemickými prvky jinak, například železo, působením vody a vzduchu vytváří červený oxid železitý Fe2O3 (hematit), ale stříbro je vůči vzduchu a vodě resistentní. Některé kovy jako měď si vytvoří na povrchu ochrannou vrstvu ze směsi uhličitanu měďnatého a hydroxidu měďnatého, která zamezí další korozi. Ale v případě železa, nebo oceli červený oxid železitý takovouto funkci neplní, a pokud se nezabrání přístupu vzduchu a vlhkosti, pokračuje v erozi povrchu až do kompletního rozpadu předmětu.

Spolu s technologií zpracování kovů člověk řešil dvě důležité otázky, jak povrch kovových předmětů ochránit před povětrnostními vlivy, a později jak udělat předmět atraktivnější. Tudíž patinace/povrchové úprava kovů je tak stará jako zpracování kovů samotné.

Patinu dělíme na:

Přírodní – vytvořenou přírodními vlivy bez zásahu člověka.

Přirozenou – působením ovzduší a dlouhodobým používáním. Například mosazné kování zábradlí budhistických chrámů, kde časté doteky rukou návštěvníků vytvoří na povrchu nádhernou hnědou patinu.

Umělou – pomocí chemických činidel vytvořená reakce, která urychlí procesy potřebné pro tvorbu přírodního druhu patiny, anebo k vytvoření povrchových vrstev, jaké nelze ani přírodní, ani přirozenou cestou dosáhnout ve stejné podobě. Do této kategorie patří i kovářské metody úpravy povrchu.

Kombinace umělé a přirozené – kdy se pouze vyvolá počáteční reakce, ale na další vývoj patiny již působí jiné vlivy.

Cuba upevněná na meči bojovníka musela odolávat ostrovnímu podnebí, potu, krvi, a to mohlo být dosažené pouze vytvořením odolné vrstvy. Kovářské metody povrchových úprav přežily tisíciletí až do dneška. Další a nejrozšířenější metodou, která dominuje naprosté většině všech dochovaných historických záštit je korozivní patina Tecusabi – 鉄錆. Barevná škála této patiny je od červeno hnědé až po temně černou.

Tak jako dokázal šermíř z brusu meče odhadnout metalurgickou kvalitu čepele z brusu, tak i ze struktury a kvality patiny se dá určit kvalita železa mečové záštity. A podobně jako dnes tak rozšířený kosmetický brus dokáže obelstít oči, a za pomocí podpůrných chemikálií pozvednout zcela průměrný meč o dvě úrovně vzhůru, tak lze také o určité míry nasimulovat kvalitu oceli cuby.

Později od 16. století spolu s čajovým obřadem a učením zen buddhismu vzniknul nový požadavek na estetiku věcí. Lidé se učili vidět krásu v přírodních tvarech a strukturách, a se svými výrobky se snažili přiblížit se těmto ideálům, tedy že předmět nebyl vyrobený lidskou rukou, ale přírodou samotnou.

Tento trend se odrazil i v produkci mečových záštit. Výrobky těch nejlepších mistrů pak excelovali výjimečnou kvalitou oceli a patinou, která byla jen těžko napodobitelná a výrobní procesy se staly nejpřísněji střeženými tajemstvími jednotlivých škol. V období edo se pak různí výrobci pokoušeli s větším, či menším úspěchem napodobit práce velkých jmen ze starších období jako například Jamakičibei, nebo Nobuie. Ale nikomu se nepodařilo dosáhnout stejných výsledků. ENGLISH VERSION

Sukashi – Sukaši – 透かし (Anglicky openwork.) – v českých publikacích nazývanou technikou prolamování. Prolamovaní bylo technikou kdy platnéř-kovář negativní siluetu z železného plátu cuby vysekal buď sekáčem a před-sekaný tvar vylomil z plátu cuby, a nebo průbojníkem ve tvaru výseku prorazil otvor. Tyto výseky buď nechal bez úpravy případně tvar dopiloval. Od 16. století byla technika vysekávání nahrazena VYŘEZÁVÁNÍM což umožnilo výrobcům komponovat složitější motivy. Vysekávání zůstalo ale i nadále jednou z používaných technik až do současnosti. ENGLISH VERSION.

Tōshō tsuba – Tóšó cuba — 刀匠鍔 – Před tím, než vzniknul v 16. století specializovaný obor výrobců mečových záštit, vyráběli záštity mečíři, anebo platnéři, kteří byli ve zpracování železa mistři. Abychom mohli cubu kategorizovat jako tóšó musí v historickém kontextu splňovat konkrétní materiálová a konstrukční specifika. Tudíž nestačí aby cuba ze 17. nebo 18. století pocházela z mečířské dílny. Aby mohla být nazývána tóšó musí splňovat to co tuto kategorii cub v časoprostoru jejich vzniku charakterizovalo. ENGLISH VERSION

Ume – 梅 ( Anglicky plum.) – ačkoliv překládáno jako švestka ve skutečnosti se jedná o druh meruňky (Prunus mume) meruňka japonská. K záměně došlo díky podobnosti zralých plodů s na západě běžnou švestkou, kterou prvním západním návštěvníkům Japonska připomínala. ENGLISH VERSION